Vláda v demisi, přesněji vláda, která získala hlasy cca 14 % všech občanů ČR, rozhodla o zvýhodnění důchodců a studentů při cestování vlakem. Celkové náklady státního rozpočtu jsou odhadovány na cca 5,8 mld. korun.

Kde na to vláda vezme? Dle premiéra v demisi to bude z úspor vlády. Krásný to obrat. Co to je úspora vlády? Členové vlády nebudou jíst? Nebudou pobírat plat? Nebudou používat vládní budovy, automobily, sekretáře a sekretářky? Nikoli. Úspor bude dosaženo například zrušením některých dotačních programů (dobrá, to pozitivní je).

Zní to hezky. Jenomže stát je dlužníkem nemalé částky. Řádný hospodář pokud získá zdroje navíc, splatí své závazky. Nejenže je to čestné, ale i efektivní. Zbaví se části svého dluhu a zároveň získá volné prostředky, které nezaplatí na úrocích. Bohužel současná vláda neuznává princip řádného hospodáře.

„Mají právo!“ – skutečně?

Mají důchodci a studenti požívat výhody nižšího jízdného? „Samozřejmě, že ano. Mají přeci nižší či žádné příjmy. Musí mít možnost cestovat.“  – budou křičet mnozí z vás.

Dobrá, ale v tom případě mají mít možnost využívat i jiných služeb se slevou. Při této logice by měli mít i levnější nákupy. Mají přeci právo jíst stejně kvalitně jako ostatní.

Nabízí se otázka – kdo určil tuto hranici. Vždy se přeci musí určit hranice. Je onou spravedlivou hranicí skutečnost, že dosáhnete důchodového věku? Je touto spravedlivou hranicí získání vysvědčení nebo diplomu? Podle vlády a výše zmíněných křiklounů ano. Uvědomují si ti, kteří křičí „Mají právo!“ co vůbec žádají? Co vůbec podporují? Není to stigmatizace určité skupiny osob? Je ti pětašedesát, jsi důchodce –  jsi chudý a neschopný, včera jsi ještě nebyl, ale teď už ano. Jsi student po nocích si přivydělávající na brigádách, protože nechceš být závislý na rodičích, chceš se rozvíjet, ale jsi přesto chudý a neschopný! Přeháním. Samozřejmě, že přeháním. Ale copak poskytování plošných státem nařízených a zpětně proplácených slev jen na základě věku nebo „povolání“ není také přehnané? Minimálně je to přehnané plýtvání penězi.

Je to lež lhářů

Vláda se nyní postavila před nás, občany, a tváří se, jako by do této chvíli slevy neexistovaly. Jako by dnes nebylo možno cestovat za nižší cenu. Jako by dnes nebylo možno využívat slev pro studenty. Stojí nyní před námi a tváří se jako bohové, kteří přináší konečně spravedlnost. Je to však lež. Stejně tak, jako jsou lži volební hesla všech socialistů.

Vláda každému z nás, včetně důchodců a studentů, ukradla z peněženek peníze. A za naše peníze si právě  kupuje důchodce a studenty.

Možná mě mnozí z Vás už v duchu kamenují. Ale, prosím, zkuste se zamyslet. Kdo rozhoduje o slevách? Když řemeslník přijde k milé babičce, může si sám rozhodnout, zda jí naúčtuje plnou cenu nebo cenu sníženou. Stejně tak je na obchodníkovi, jestli bude třeba svým stálým klientům nebo někomu jinému poskytovat slevu. Rozhoduje o vlastních penězích a rozhoduje svobodně. V tomto případě, ale rozhodla vláda. A rozhodla nikoli o vlastních penězích. Obchodník nebo řemeslník má právo se naštvat a důchodcům už nic neslevit. Stejně tak studentům. Však jsou už zvýhodněni dost.

Z vlastní kapsy nikdy, ale do vlastní kapsy vždy

Co kdyby Andrej Babiš předstoupil před občany a řekl: „Chci, aby důchodci a studenti jezdili vlakem se 75 % slevou. Protože to chci já, zaplatím to ze svého.“ Pro něj, jako druhého nejbohatšího člověka v ČR to není zas takový problém. Pořád tvrdí, že má peněz dost. Proč to ale neudělá? Protože není blbý. Z našich kapes si nakupuje hlasy .

Cíl slibů tohoto typu je jediný – lidé jsou pouze kanálem, kudy tečou peníze spřáteleným subjektům. Nevěříte? Kdo zde provozuje vlaky? Kdo z provozovatelů podporuje premiéra? Kdo je největším favoritem při soutěžích na zajištění dopravní obslužnosti? Komu je dlážděna cestička? Pro koho se vypisují zakázky na míru? Proč dotyčný sám nenabízí slevy sám o sobě (nikoli slevy, které dostane proplacené od státu)?

Chce vláda skutečně pomoci důchodcům a studentům? Proč nechce stejně pomoci třeba maminkám s dětmi? Proč nechce pomoci všem občanům České republiky? Že to nejde? Nemyslím si – stačí najít úspory ve vládě, na ministerstvech, na úřadech, splatit dluhy a následně snížit daně – třeba DPH. To by však peníze skončily v jiných kapsách, než vláda chce.