Daň z okradení. Tu schválila většinou hlasů poslanecká sněmovna. Zatím se aplikuje pouze na církve, které se státem uzavřely smlouvy o navrácení komunisty ukradeného majetku.

Před zákonem si mají být všichni občané rovni. Totéž platí o institucích a organizacích. Avšak politici, kteří vládli či dnes vládnou, prosazují pravý opak.

Z prostého „co bylo ukradeno, musí být navráceno“ se stal politický boj o zvýhodnění určitých skupin. Církve byly oproti jiným komunisty okradeným zvýhodněny. Avšak místo snahy neopakovat stejnou chybu, poslanci opět vnesly do českého právního řádu chaos.

I přes nesouhlas se způsobem provedení tzv. církevních restitucí, musíme kategoricky odmítnout snahy o zavádění daně z okradení. Komunisté, kteří se v kradení majetku vyžívali, by měli mlčet a neustále se omlouvat všem, které poškodili. Místo toho se jim podařilo ukrojit prvé kolečko ze salámu s názvem „Restituce“  – nyní zdanili církevní náhrady. Kdy navrhnou zdanit restituce jako takové?

Restituce se u nás nepovedly

Restituce se u nás nepovedly. Místo jednoho zákona, který by řešil restituce obecně se stejnými podmínkami pro všechny okradené, se vytvořilo zákonů několik s různými podmínkami a postupy. Bizarně se s vyčleněnou skupinou uzavřely soukromoprávní smlouvy. Ačkoli se jednalo o šílená řešení, není přeci možné si neustále pohrávat s myšlenkou, že se vše napraví novým zákonem, novou daní.

Mnozí bydlí v bytech koupených s výraznou slevou v rámci privatizace obecního bytového fondu. Jediným důvodem této slevy byla skutečnost, že se jednalo o stávající nájemníky. Také velká nespravedlnost. Objemem finančních prostředků mnohem větší než jsou církevní restituce a náhrady za ně. To však neznamená, že bychom měli volat o zdanění všech, kteří takovýto byt koupili. Dokonce bychom ani neměli uvažovat o zdanění případů, kdy takto nabytý majetek byl obratem prodán za tržní cenu s velice příjemným ziskem.

Udělejme tlustou čáru

Stát se v minulosti s církvemi dohodl. Podal si skrze volené zástupce s církvemi ruku a tím zpečetil vypořádání s komunistickou historií v oblasti okradení právě církví. Snahou o změnu této dohody, která nebyla přijata pod tlakem, se podrývá (opět) důvěra občanů ve stát. Komunisté otevřeli tuto otázku, otevřeli tak Pandořinu skříňku s možností revize restitucí obecně, revize jakékoli náhrady.

Pokud daň z okradení bude uplatňována, ztrácí existence našeho státního zřízení smysl. Proč by mělo existovat něco, čemu nelze věřit?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *